Schweizertor je nejvelkolepějším vchodem do vídeňského Hofburgu a jedním z nejvýznamnějších renesančních portálů ve střední Evropě. Vede přímo do Schweizerhofu, nejstarší části Hofburgu, která se datuje do opevněného hradu ze 13. století. Brána i nádvoří jsou pojmenovány po švýcarské gardě, která zde hlídala od roku 1745. Schweizerhof byl sídlem mnoha Habsburků a dnes zde sídlí císařská pokladnice a kaple Hofburg.
Rychlé informace:
Švýcarská brána byla postavena v letech 1552–1553 za císaře Ferdinanda I. a byla nejvýše položeným vchodem do císařské rezidence. Návrh záměrně vychází z římsko-antických vítězných oblouků a je jedním z nejstarších renesančních portálů s dórským řádem v německy mluvící oblasti. Pevnostní charakter Hofburgu zůstal zachován – brána měla původně padací most přes příkop.
Bohatě zdobený exteriér portálu zobrazuje velký erb císaře Ferdinanda I., obklopený řetězem zlatého rouna. Nápis ve zlacených bronzových písmenech je obzvláště nápadný:
"FERDINANDUS ROM. GERMAN. MAĎARSKO. BOEM. ETC. REX INFANS HISP. ARCHIDUX AUSTR. DUX BURGUND. ETC. ANNO MDLII"
Překlad a význam:
„Ferdinand, římský (král), král německý, uherský, český atd., princ španělský, arcivévoda rakouský, vévoda burgundský atd., v roce 1552“
Tento nápis shrnuje nejdůležitější tituly Ferdinanda I. Měla viditelně ukázat jeho legitimní vládu a dynastické nároky Habsburků – přímo nad centrálním vchodem do rezidence. Zadní strana portálu do dvora má další vyobrazení erbu a nese prostý letopočet MDLIII (1553).
Portál lemují dórské polosloupy a dekorativní prvky, jako jsou rozety, býčí lebky a groteskní malby. Ve vnitřní klenbě bránového sálu je k vidění heraldický program, který vizualizuje habsburské dědičné země: erby Rakouska, Štýrska, Kraňska, Korutan a Austria ob der Enns. Na malém obrázku je muž se svazkem klíčů a nápisem “Batista Porti” – pravděpodobně Leopold Heyperger, blízký důvěrník Ferdinanda.
Na patě otvoru brány na nádvoří je další nápis:
"Si deus pro nobis, quis contra č. 1660"
("Je-li Bůh s námi, kdo může být proti nám?" - Římanům 8:31)
Podle legendy tuto frázi osobně vytesal císař Leopold I.
Samotný Schweizerhof byl postaven ve 13. století jako opevněný hrad se čtyřmi nárožními věžemi. Za Fridricha III. Byla instalována gotická kaple Hofburg a za Ferdinanda I. přeměněna na renesanční palác. Kaple a pokladnice jsou dodnes zachovalé a přístupné veřejnosti. V pozdějších staletích sloužil Schweizerhof jako rezidence pro významné členy císařské rodiny - včetně císaře Františka I., Františka Josefa I. a korunního prince Rudolfa.